USA s Izraelem, dle svých slov, preventivně zaútočili na Írán. Pokud jste k tomuto útoku kritičtí, části našich internetových spoluobčanů bude jedno z jakého důvodu. Dozvíte se o sobě různé věci, například že jste antisemiti na straně teroristů a zločinného režimu, který trýzní své občany. A nejspíš i fandíte Rusku.

Ano, i tak jednoduchý může být svět. Akorát je děsivé, že tito lidé, kteří ani neumí porozumět psanému textu, nemají problém volat po bombardování jiného státu.

Dneees se podíváme zpátky do minulosti na to…

Nejprve se podívejme do minulosti – Irák, Afghánistán, Sýrie, Libye – asi nikde nemůžeme úplně mluvit o tom, že to dopadlo podle představ. Narušení mocenské rovnováhy v režimu, ve kterém neplatí demokratické principy, ale právo silnějšího, vede k mocenským bojům a nejistotě. A samozřejmě kvůli tomu trpí nevinní civilisté. Pokud nemáte úplně valné výsledky v nějaké věci, měli byste ji dělat znovu a znovu a znovu? Dělat to samé a očekávat jiné výsledky je… No nic.

Tím neříkám, že bychom měli tyto státy ignorovat. Ale vybombardovat je, zabít jim vedení a vést neúspěšnou pozemní operaci nebo je prostě jen vybombardovat a nedělat nic dalšího zjevně řešením nejsou.

S čím mám naprosto zásadní problém je to, že je bombardování Íránu sólo akce dvou zemí, navíc našich spojenců.

“Ale oni mají důvod!”
Prosím vás, kdo kdy pro útok na jinou zemi neměl důvod, když ho potřeboval?

“Ty jsi jistě antisemita.”
Nejsem. Vadí mi, co Izrael+USA dělají, nevadí mi skutečnost, že se toho dopouštějí Židé plus USA, a kdyby se toho dopouštěl někdo jiný, neměl bych s tím problém.

“Ty fandíš Íránu!”
Ne, já ten režim odsuzuju, je brutální a nespravedlivý.

“Tak s čím máš jako problém?”

Pokud s někým nesouhlasím, je proti němu ospravedlnitelná jakákoli akce provedena jakýmkoliv způsobem? Já jsem si myslel, že už jsme dál – že je odpověď samozřejmě ne. Že když je člověk například proti lynčování vraha a jeho nevinných příbuzných, neznamená to, že je na jeho straně. Tak nic.

Pro mnoho lidí je zjevně takováto pozice velmi matoucí, protože nevědí o existenci takového trochu složitějšího konceptu… kdy se dá nesouhlasit s oběma stranami najednou. Fakt to jde.

Jsem proti tomu, protože bych především velmi rád žil ve světě, kde platí mezinárodní právo, kterým se oháníme, kdykoli se nám nelíbí útočník.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu? Putin měl důvod, on preventivně bránil tomu, aby měl stát NATO tak velkou hranici s Ruskem. On se bojí o svou existenci – o existenci Ruska v jeho aktuální podobě, tak dělá preventivní opatření. Ospravedlňuje to jeho útok na Ukrajinu? Samozřejmě, že ne. Teda… neospravedlňuje to ten útok podle mezinárodního práva. Pamatujete si taky, jak jsme byli přesvědčeni, že to je relevantní argument?

No tak už moc není, protože ho ignorují i naši spojenci. Nemalá část z těch, kdo odsuzují ruský útok na Ukrajinu, zároveň omlouvají úplně cokoli, co udělá Izrael, často ve spolupráci s USA, protože… se Izraelci bojí o svou existenci. A tak jim nijak zvlášť nevadí uvržení palestinského obyvatelstva do extrémní ontologické nejistoty – brutální chudoby, hladu, životní nouze – ke kterému historie nebude vůbec přívětivá a dost pravděpodobně se nevyhneme ani slovu na g. Zaměňují Palestince za teroristy Hamásu, mluví o kácení lesa a létajících třískách, o tom, že si za všechno můžou tamní lidé sami, když přitom v Gaze momentálně žije cca 75 % lidí, kteří nemohli v posledních svobodných volbách v roce 2006 volit.

Za povšimnutí stojí právě narativní práce s národností. Jak se jedněm odebírá, aby mohli být pohodlně přerámováni z Palestinců na zastánce Hamásu, protože to jsou teroristi, kteří si nezaslouží žádné slitování a vše je vůči nim povoleno. A stejně tak se odebírá národnost Izraelcům, na které se pohlíží skrze náboženství – jako na Židy, aby mohla být jakákoli kritika prohlášena za antisemitismus. Ale ne, Izraelci nemají bianco šek na cokoli, i když jsou z pohledu Bible Židé vyvoleným národem.

Co mi přijde už jen jako red herring/whataboustismus, je srovnávání toho, že se lidi věnují situaci v Gaze, ale ne tomu, že je íránský režim brutální. Jestli ono to nebude tím, že v případě Íránu jsme všichni za jedno, že nesouhlasíme s tím, jak brutálně se chová ke svým občanům.

U Izraele je to ale jinak. Ten náš spojenec je a jeho chování bychom měli v mnoha a mnoha zdokumentovaných případech považovat za nepřijatelné, akorát že mnoho našich přátel z Twitteru i odjinud v něm problém nevidí. Už Karel Schwarzenberg říkal, že “přátelé” jsou od toho, aby si říkali nepříjemné věci a myslel tím právě kritiku toho, jak se Izrael ve své době choval. A právě proto máme větší potřebu upozorňovat třeba na to, že Izraelci střílejí do nevinných lidí, kteří stojí frontu na potravinovou pomoc. Je to náš spojenec a dělá tohle, zatímco tady část lidí říká, že to není problém. Tak je jasné, že je okolo toho větší diskuze než okolo tématu, ve kterém spolu souhlasíme.

Navíc, co tím srovnáním zastánci Izraele chtějí říct? Že střílení do nevinných lidí stojících frontu na jídlo je nějak méně brutální, protože ti lidé nedemonstrovali jako v Íránu? Nebo že je dokonce ospravedlnitelné? Nebo že je to méně lidí, tak že to teda není takový problém? Nebo že jsou to hnědí lidé, mrk mrk, tak jako na jaké straně stojíš, bráško?

Nemám žádný problém považovat strach Izraele za oprávněný. Nachází se v regionu, kde o něj nikdo nestojí. To je holý fakt. Ale taky máme mezinárodní instituce, které jsme si ustavili a kterým bychom měli své jednání podřizovat.

No a teď si ještě představte, že by někdo preventivně zaútočil na Izrael, protože se bojí o svou existenci…

Absolutní krátkozrakost

Ona ta současná situace není vůbec fun and games, ale ta část lidí, která se vysmívá sousloví “mezinárodní právo” tak nějak zapomíná na to, že by to mohlo být ještě mnohem horší. Je tu například Čína, která může zaútočit na Taiwan. Co budeme dělat pak? Demonstrovat před čínskou ambasádou, protože… protože porušuje mezinárodní právo? Pokud to myslíte vážně, tak si to řekněte nahlas, třeba to pomůže.

Pro jistotu ale stejně raději: pokud se začneme dovolávat mezinárodního práva ve chvíli, kdy to byli i naši spojenci, kdo jej několik let blatantně porušoval, a to raději ani nebudu zabrušovat do éry Kissingera a jeho manévrů v Jižní Americe a JV Asii, tak jde pokrytectví v takové míře, že by se dalo označit za chucpe (což je celkem ironické, nebudu lhát).

On ten vrchol pokrytectví zvaný “realpolitika”, kdy nadřazeně kážete celému světu o vznešených, krásných a správných hodnotách, abyste je porušili, kdykoli jen trošku potřebujete, je prostě dvousečná zbraň…

Ono je těžké všimnout si, jak ta čára oprávněnosti u části lidí prakticky dokonale dělí skupiny lidí:

• Na ty, které mají rádi a považují to, co dělají, považují za oprávněné. V podstatě dávají na chování té supiny bianco šek na její jednání. Není moc českých příznivců Izraele, kteří by dokázali říct, kdy už by Izrael dál podporovat nemohli. (A pak nechápou voliče Babiše a Okamury, protože to taky nedokážou říct).

• No a samozřejmě na ty druhé, “lidi”, které nemáte rádi a jejich jednání je vždy neoprávněné a v rozporu s mezinárodním právem.

Nikdy pro vás neexistuje ten vrah, kterému chcete dopřát právo na spravedlivý soudní proces. Nevidíte problém v lynči… dokud se teda nestane jeho obětí nějaký váš známý. To se pak budete ptát, kde je ten spravedlivý soudní proces.

Úkolníček jsem teď dlouho zanedbával, protože si mě úkoly hledaly tak nějak samy, ale po novém roce jsem si v něm uklidil a našel dva kousky, tak pojďme na ně.

Odbory s Vidlákem prohrály Babišovi volby

No nevím. Získat 80 křesel, to by byla prohra, jen pokud bychom tu měli systém dvou stran. Pravda, kdyby měl Babiš o šest křesel více, měl by s SPD křehkou většinu 101 a nemusel trpět MotoCirkus. Ale těch 6 křesel je cca 160.000 hlasů, což se nezdá jako moc, ale on už je neměl odkud vzít. Takže ne, odbory s Vidlákem opravdu Babišovi neprohrály volby.

Bitcoin bude v květnu až září 2025 na $ 56K

Minimum, kterého Bitcoin v období května až září 2025 dosáhl, bylo cca $94K. Klasický příklad katastrofických scénářů. On se tam ten BTC třeba ještě někdy podívá, ale kdyby borec shortoval na tuto částku, tak to bude mít velmi, velmi drahé a nejspíš brečí dodnes.

Jsem neomylný?

Ne, nejsem, ale docela jsem přišel na chuť sázkám. Když něčemu věřím, rád se vsadím o přijatelnou částku nebo naturálie (zpravidla pivo) a silné výroky, u kterých nejsem ochotný si vsadit, si bu'd nechávám spíše pro sebe, protože předvídat je jedna z nejtěžších věcí a beru to jako něco, čím neplevelím veřejný prostor, nebo jasně deklaruju, že to samozřejmě nevím, ale mám tento konkrétní názor.

A z čistě pragmatického hlediska: je osvěžující, že se pak nemusím bát, že mi někdo bude předhazovat mou proklamovanou neomylnost.

Co vy? Předvídáte? Jak vám to jde? Systematizujete své předvídání? Máte nějaký prostor, kde o něm diskutujete nebo jste na platformách jako Metaculus nebo Good Judgement?

Read more

Tatíček Masaryk nám zanechal dopis, který se měl otevřít po dvaceti letech od doby, co ho tajemník Jana Masaryka Antoním Sum donesl do Národního archivu.

V něm stojí v posledních dnech velmi skloňované věty:

Jestliže lidé jsou nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat. Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to ale jednoduché. Háde…

Read more

Nejprve si v rychlosti zopakujeme nejvýznamnější členy a chvíle této vlády, abychom se dostali k tomu, proč je podle “lepší” části našeho elektorátu skoro každý, kdo nevolí současné vládní strany a nebo píše takovéto články jako já, blb.

Volby 2021

To, že máme vládu, jakou máme, není důsledkem ničeho jiného, než že propadl přibližně milion hlasů stran, kt…

Read more

Ještě nějakou dobu jsem chtěl držet Metaprostory uspané, ale situace na Twitteru spolu s blížícími se volbami mě tak nějak mobilizovala. Mám rozepsaných asi pět různých článků, ale na úvod další “sezóny” se podíváme na to, jak je chudoba drahá, což je skutečnost hořící na pozadí boje o Lítačku.

Začneme Elániovým botovým paradoxem. Elánius je velitelem mě…

Read more

Máme volební rok. Ten teda máme skoro každý rok, ale tento rok se volí do Poslanecké sněmovny, a to jsou pro republiku jako celek volby nejdůležitější.

Situace v české politice je nicméně naprosto tragická. Vidíme strany s přímo autoritářskými ten…

Read more

Podle tohoto článku Evropané stráví 575 milionů hodin klikáním na cookies bannery, což je skoro 1,5 hodiny ročně na každého, a to prý představuje významný nefinanční náklad ekonomiky.

No… spíš ne. Je absurdní nesmysl počítat takové číslo skrze součet jednotlivých několikasekundových intervalů a představovat jej jako šokující objem, který brzdí naši ekono…

Read more

Stejně jako loni si i letos budu dávat tvůrčí pauzu, tentokrát od 1.4. Nicméně mám pro vás trochu ne moc pozitivního kontextu a jedno důležité oznámení.

Dva články týdně, což je moje standardní kvóta, není vůbec málo. Co tři, a pak co čtyři dny přijít s 500-2500 slovy, které mají dostatečnou hodnotu, není při všech mých aktivitách vůbec jedno…

Read more

Twitterové rozmíšky jsou něco. Například když mi člověk, který věří tomu, že trh vyřeší všechno, začne říkat, že věřím dogmatům.

Jako pravda, školy nemám, nicméně není přesvědčení, že jeden nástroj vyřeší všechno, definicí dogmatu?

Než se ale vzájemně urážet, pojďme se podívat na konkrétní argumenty.

Realita

Abychom se o trhu vůbec mohli efektivně bavit, je…

Read more

Poslední dva roky tak nějak aktivně zápolím s myšlenkou vlastní smrtelnosti. Snažím se o ní číst, zjišťovat, jaký k ní můžu mít přístup a především to, jak před ní neutíkat skrze destruktivní chování.

No a protože události posledních dní nejsou příliš uklidňující, asi je na čase shrnout své myšlenky.

Blaise Pascal vložil do slov jedno své nepříjemně pra…

Read more

Mezi některými lidmi panuje přesvědčení, že si každý může říkat, co chce, protože máme svobodu slova a jakákoliv snaha omezit někoho, nebo jej dokonce trestat za to, co říká, je označována za cenzuru.

To je samozřejmě naprosto absurdní, protože si nemůžeme říkat, co chceme. Například nesmíte nikoho podvést tím, že uvedete nepravdivé informace nebo nikoho nesmíte pomluvit, nesmíte vyzývat k násilnostem. Myslím, že tím máme absolutní svobodu slova vyřešenou. Nic takového v té nejčistější podobě neexistuje, stejně jako neexistuje dokonale svobodný trh nespoutaný žádnými pravidly.

Co ale politická svoboda slova? Měla by panovat omezení na to, co můžou říkat politici, když se nedopustí těch řekněme běžně přijímaných omezení? Vždyť oni přece prosazují vize budoucnosti a třeba teda mají na něco jiný názor než já. Když se postavím někam “doprostřed” na stranu nestranu morálního relativismu, tak přece někdo vidí lepší svět v ukotvení v EU a NATO, někdo jiný může vidět lepší svět v područí Ruska nebo třeba Číny. Někdo jej může vidět ve větší svobodě pro všechny, někdo v silných ideálech sdružující společnost do pevných norem a jednolitější kultury.

Často se liší pohledy na to, co by se mělo omezovat, jestli vůbec něco, a pokud už ano, tak kdy a jak.

Nutné minimum

Podle mě by rozhodně nemělo docházet k tomu, aby se politici dostávali k moci skrze lži. Pravda, svět je čím dál složitější, rychle se mění a je těžké poznat, co je pravda, co není a jestli člověk argumentuje proti tomu, co skutečně někdo tvrdí nebo si ty argumenty protistrany vymýšlí. Nebo jestli říká, co si myslí, nebo jen brnká na strunu správné cílovce.

V současném diskurzu všelijakých Carlsonů a Půrů to bude dost naivní přesvědčení, ale politici by se podle mě měli snažit vyhnout i nepravdám, tedy informacím, které se nedají označit za lež, protože je buď určitým způsobem rámují, nebo je neříkají se zlým úmyslem, ale protože jim prostě jen pevně věří, i když už jsou dávno překonané.

Read more

Svět není ideální místo. Nemůžeme například všichni dělat jen to, co chceme. Většina lidí musí “chodit do práce”. Obětují svůj čas výměnou za peníze a za čas, který následně můžou trávit děláním něčeho, co je baví. Nebo klidně i nicneděláním.

Problém je v tom, že mnoho pracovních pozic je zralých na robotizaci, jenže zatím neumíme vytvořit tak spolehliv…

Read more

Já vlastně vůbec nevím, proč plýtvám časem diskuzí s anarchokapitalisty, kteří žijí v představě, že můžeme žít jako jednotlivci, svobodně se budeme sdružovat a každý jednotlivec si kolem sebe může vybudovat přesně ten svět, který si představuje. Jako by snad cíle různých lidí nebyly v protikladu a někdo kvůli tomu prostě nemusel prohrát. Ale nedá mi to, takže pojďme na to.

Naivita, nebo tragická morálka ankapů?

Stejně jako se zákony porušují v současnosti, porušovaly by se i v utopickém světě ankapů. Někdo prostě prohraje i pochybnými praktikami, protože se o moc, území a zdroje povedou války gangů, případně doslova války, bude docházet k všelijak pochybnému potírání konkurence, využívání hospodářské síly, budou vznikat kartely. Představa, že si lidé vždy a ve všech ohledech budou moct vybrat to, co chtějí, je naprosto naivní. Navíc, co když aktéři budou spadat pod různé jurisdikce? Který soud je bude soudit a jak vynutíme vymáhání rozsudků? Ano, dost to připomíná soudy se státy, které se na lidská práva dívají různě a mají problém uznat rozsudky, které se jim nelíbí. Akorát by jich bylo násobně více.

Dále dochází k ignorování toho, že pokud něco mám a nemůžu to použít, pak to de facto nemám. To platí i pro svobodu, protože daný systém například může lidi velmi efektivně udržovat v chudobě skrze například Matoušův efekt, a ti tak prakticky mají možnost to změnit, protože například nemají zdroje na vlastní organizaci.

Ankapové a další pravicově smýšlející lidé se ohánějí negativní definicí svobody, tedy že pokud mi něco nezakazuje nějaká entita, pak to můžu mít a stačí se jen trošku více snažit. To je ale naprostý nesmysl, který všichni chápeme, když se zamyslíme nad tím, kdo bude pravděpodobně v dospělosti bohatší ze dvou dětí, která se narodí ve stejný den: To, které se narodilo ve vyloučené lokalitě, nebo to, které se narodilo do vyšší střední třídy v Praze?

Ano, svět není fér, ale negativní definice svobody předpokládá, že je fér, protože přece nikdo nikomu nebrání. Bohužel brání, a jsou to například i politici. A než tu nějaký ankap vykřikne: “AHA! MÁM TĚ, SÁM ŘÍKÁŠ, ŽE POLITICI JSOU PROBLÉM, TEDY STÁT!”, tak ne, protože ti politici zrovna v tomto vyznávají úplně stejné přesvědčení jako ankapové: “Každý může, stačí se snažit, nedá se nic dělat.”. Tváří se, že s přítomností nejde nic dělat, přece nebudeme dělat sociální inženýrství A UMĚLĚ MĚNIT SYSTÉM, na základě čehož pak odmítají systémové změny, aby byly třeba šance na začátku života vyrovnanější. Co na tom, že je v současnosti způsob našeho života z velké části v protikladu s tím, co tady bylo kdysi a došlo k tomu skrze… “UMĚLOU ZMĚNU SYSTÉMU”.

K těmto skutečnostem existuje slepota nebo ignorace. Slepota spočívá v absenci kolektivní1 perspektivy, kdy jsme především společensky žijící hierarchičtí tvorové a nelze se na nás dívat čistě jako na individuality už jen proto, že se rodíme do kontextu. Nebo existuje druhá varianta – ankapové vědí, k čemu jejich vize povede a pracují na jejím vytvoření, aby nebyli kontrolováni státem a výrazně zvýšili své mocenské postavení a “vyhráli”… což, řekněmě, není úplně nejzdravější přístup k životu.

Dětská práce

No a v tomto kontextu svobody se neustále objevují fantazie o dětské práci. Přece když dítě chce pracovat a nechce chodit do školy, tak proč by nemohlo pracovat? Co když rodiče potřebují nějaké peníze navíc? Proč by nemohlo dítě pracovat?

Anarchokapitalisté samozřejmě tvrdí, že jejich argumenty jsou racionální a je pro ně těžké diskutovat s jinými lidmi, protože ti využívají ve svých argumentech dogmata a emoce. To je naprosto směšný argument, který z nich nedělá nějaké nadřazené diskutéry, jak si rádi myslí, ale nevzdělance – to je možná trochu tvrdé hodnocení, ale myslím, že je zcela na místě, protože jsem se na svět díval stejně a musel jsem přečíst kvanta knih, abych nepůsobil tak… zabedněně. Každé naše rozhodnutí je založeno na emocích.

Objektivní argument proti dětské práci

Možná namítnete, proč se o tom vůbec bavit. Přece je jasné, že by děti neměly pracovat, ale chodit do školy. Jenže někteří spoluobčané (kteří jsou spoluobčany zjevně pouze z donucení) s tím nesouhlasí a označují to za dogma, takže se o tom bavit musíme.

Read more

Kdo má rád čekání? Asi nikdo. Není nic otravnějšího než kamarád, který prostě nikdy nepřijde včas a pozdní příchod vždy minimálně nadzvedne obočí. Dochvilnost je zkrátka výsada králů. I když jak jsem byl poučen jedním chronickým opozdilcem, je to prý nesmysl. Pravý aristokrat prý totiž chodí poslední.

Před pár dny jsem dočetl knihu On Waiting od Harolda…

Read more

Představte si, že hlásáte svobodu jako nejvyšší hodnotu. “Nikdo, ani stát, nemá právo vám do života strkat nos a každý má mít možnost dělat si, co chce, pokud tím nikomu neubližuje.” Oukej, to zní férově.

No ale zároveň kritizujete, cituji tweet níže, “katastrofální epidemii kurev”, protože má na OnlyFans1 účet 10 % Američanek ve věku 18-24 let. Proč, kdy…

Read more

Technologie dělá naše životy jednodušší, rychlejší a spolehlivější. Na cestu kolem světa nepotřebujete 80 dní. Ani 80 hodin. Pošta už dnes cestuje doslova rychlostí světla.

Obecně řečeno dochází ke snižování tření, které nastává na cestě mezi rozhodnutím, že chceme dospět k nějakému cíli a cílem samotným. Jak říká jeden parafrázovaný citát Norberta Wien…

Read more

Inflace životního stylu se označuje za největšího žrouta potenciálního bohatství. Jste celkem spokojeni se svým životem, máte pravidelně konzistentní výdaje, ale jakmile Vám příjmy vzrostou, najednou vzrostou i výdaje a namísto toho, abyste…

Read more

V roce 2024 se mi povedlo přečíst 45 knih, i když v půlce roku jsem měl nakročeno až někam k 60. Bohužel se ale věci občas zaseknou. Knížka, se kterou je těžké pohnout, uspokojení se nad tím, kolik už jsem toho přečetl…

I tak je loňský výkon nejlepší, který jsem kdy měl a čet jsem docela dost zajímavých knih, z nichž bych vám rád některé …

Read more

Dne 28.12.2024 začalo platit nařízení, kdy nově vyrobené mobily (a některá další elektronika) musí mít konektor USB-C. Část lidí to vítá, část lidí jde do vývrtky, protože je to centrální plánování evropského komunistického svazu a něco takového by Evropská unie neměla řešit, protože by vlastně ideálně neměla regulovat vůbec nic. Trh by to vyřešil.

Pojďme se na to podívat bez emocí. A ideologie.

Srovnání konektorů

Pojďme se nejprve na oba konektory podívat, abychom měli pořádný argumentační základ.

Lightning ⚡️

Využitelný proud: až 2,4 A
Množství přenášených dat: 480 Mbps (60 MB/s)
Licenční poplatky Applu: $99 ročně plus $4 za každý prodaný kabel
Výhody: odolnost

USB-C

Využitelný proud: 3-5 A
Množství přenášených dat: minimálně 5 Gbps (625 MB/s), iPhone 16 využívají 10 Gbps (1250 MB/s)
Licenční poplatky: žádné
Výhody: Vyšší nabíjecí rychlost, rychlejší datový přenos, cena

Jak můžete vidět, USB-C je z technologického hlediska jednoznačně lepší volbou a průměrný uživatel nebude mít s odolností větší problémy. EU tedy objektivně provedla regulaci směrem k lepšímu. O polovinu vyšší proud znamená rychlejší nabíjení, 10-20x vyšší rychlost přenosu dat znamená kratší dobu, která je k přenosu potřeba a žádné licenční poplatky znamenají levnější nabíječky. Proč se tedy spokojovat s tím, že je situace lepší, když můžeme mít lepší z obou světů?

Můžete namítnout, že se dvěma konektory je situace lepší situace než před 20 lety, kdy měl každý telefon svou konkrétní nabíječku s vlastní koncovkou, kabel byl pevně spojen se zástrčkou a všechno bylo mnohem horší. Trh tedy funguje a vše konverguje k menšímu počtu variant.

Ano, výrobcům začal docházet, že nemusejí mít u každého modelu telefonu jinou nabíjecí koncovku. Že je univerzálnost levnější pro ně a praktičtější pro uživatele. Ale to neznamená, že by bylo zaručena standardizace do jediného modelu.

Já si naopak stojím za tím, že bychom k jedinému standardu nedošli, protože jedním z aktérů je Apple, který by dobrovolně neopustil nic, co mu vynáší na licenčních poplatcích. A teda jen pro úplnost rozhodně nemůžu být obviněn ze zaujatosti, protože to píšu jako člověk, který od roku 2015 nakupuje stylem: pokud něco nabízí Apple, kupuju to od Applu. (A pro jistotu taky dodám, že to nikomu nenutím a lidi na základě toho nesoudím)

Komu škodí standardy?

Největší motivaci brojit proti standardům mají dominantní hráči na trhu. A tím Apple bezesporu je, protože i když nemá největší podíl smartphonu na trhu, má iOS, ze kterého většina uživatelů nechce odejít. Proč by si tedy měl nechat vypustit rybník, když může mít například svůj jedinečný konektor, na kterém může vydělávat skrze licenční poplatky?

Read more