Poslední dobou se poměrně intenzivně zabývám limity lidského vědění. V pondělí jsem psal o tom, že mapa není teritorium, tedy že žádný model není dokonalý. To je zároveň dobře, protože model má zjednodušovat, ale i špatně, protože se kvůli jeho nepřesnosti můžeme dostat do problémů.
Dnes se podíváme na tvrdé limity lidského vědění. Hlavní otázkou, na kterou hledat odpověď, je: “Můžeme vědět všechno?”
Pokud je odpověď ano, pak se musíme začít ptát, jak to všechno objevíme. Jakým překážkám budeme čelit, jaké technologie potřebujeme k jejich překonání a jaké myšlenkové rámce by nás vlastně měly k tomu vědění dovést.
Pokud je odpověď ne, pak se musíme začít ptát na to, kde leží hranice lidského vědění a proč je nemůžeme překonat. Je to jen naší nedokonalostí? Nebo je to vlastnost vesmíru?
Nekompletní systémy
Aritmetický systém
Kurt Gödel dokázal, že každý aritmetický systém je nekompletní – v každém budou pravdivá tvrzení, která nejdou prokázat. A žádný aritmetický systém nedokáže prokázat svou vnitřní konzistenci.
Tvrzení, že problémy nejdou vyřešit na úrovni, na které vznikají, je tedy zjevně pravdivé.
