PDNK #2: Role štěstí

Ve druhé části série Proč daně nejsou krádež se podíváme na skutečnost, že štěstí v životě hraje roli, kdy tomu tak je a které faktory jeho roli zvětšují. Tomuto tématu jsem se už jednou věnoval zde, je to můj nejčtenější článek, ale dneska půjdeme trochu více do hloubky. Jo a ideálně klikněte na nadpis tohoto článku, aby se vám otevřel v prohlížeči/aplikaci, protože váš email jej může zkrátit.

"Praktický" důkaz, že se bez štěstí neobejdeme

Během hledání informací k tomuto článku jsem se dostal ke dvěma poměrně podobným simulacím, které braly v potaz štěstí a úsilí, případně talent.

Simulace č. 1

Derek Muller, tvůrce YouTube kanálu Veritasium, vytvořil simulaci přijímacího řízení do NASA. Reálně se hlásilo 18.300 lidí, vybráno jich bylo 11. Derek vytvořil simulaci tohoto procesu, kdy byli astronauti hodnoceni z 95 % na základě schopností a z 5 % hrálo roli štěstí. Pak vygeneroval pro každého astronauta skóre schopností a skóre štěstí, vyvážil vygenerovaná čísla v poměru 95:5, a tím dostal výsledné skóre. Celý pokus zopakoval celkem 1000x a výsledek ukázal, že vybraní astronauti měli velké štěstí. 

Průměrné skóre 11.000 vybraných astronautů (11 x 1.000 opakování) bylo 94,7. A kolik vybraných astronautů by bylo mezi vybranými jen na základě svých schopností? V průměru 1,6. To znamená, že i když míra štěstí tvoří pouhých 5 % výsledku, 85,45 % astronautů, tedy devět až deset z té vybrané jedenáctky, by bylo jiných, kdyby štěstí nehrálo vůbec žádnou roli.

Simulace č. 2

Představte si 100.000 lidí v soutěži, kde štěstí hraje roli ze 2 % a ve zbylých 98 % hrají stejnou měrou schopnosti a úsilí. Všechny tři proměnné, tedy štěstí, schopnosti a úsilí, mají hodnotu od 1 do 100 a jsou soutěžícím přiřazeny nahodile.

Vyhráli ti nejschopnější?

Průměrnou hodnotou štěstí vítězů bylo 90,23 a 78,1 % vítězů NEMĚLO nejvyšší kombinovanou míru schopností a úsilí. Ve skoro 4 z 5 případů tedy existovali lidé, kteří byli v součtu talentovanější a snaživější, ale na vrchol se stejně nedostali, protože neměli dostatek štěstí.

Role štěstí v simulacích

Obě simulace byly výrazně meritokratické, protože na štěstí záležely jen 2 % nebo 5 % úspěchu. Přesto ale štěstí výrazně promlouvalo do výsledků. Proč?

Je to ze tří důvodů:

1. Jednou z vlastností štěstí (ve smyslu náhody) je, že mají všichni stejnou pravděpodobnost, že ho mít budou, nebo nebudou – není závislé na jejich schopnostech, vlastnostech ani úsilí.

2. Ve velkém množství soutěžících budou existovat ti, kteří jsou velmi blízko nejvyšší úrovně talentu a úsilí a mezi těmi budou díky předchozímu bodu někteří, kteří budou mít více štěstí než ostatní.

3. Na vrcholu bylo málo míst, v první simulaci jedenáct, ve druhé jedno. A čím méně je míst na vrcholu, tím větší je role štěstí, protože uspějí jen ti s velmi vysokými (byť jak jsme viděli ne nutně nejvyššími) hodnotami v obou kategoriích.

Lidé, kteří dosáhnou obrovské míry úspěchu tak budou prakticky vždy vysoce talentovaní a tvrdě pracující, protože dělat něco lépe a s větším úsilím je lepší, než dělat něco hůře a moc se nesnažit. Tedy ano, tvrdá práce hraje velkou roli. Zároveň ale nesmíme ignorovat roli štěstí, protože i v případech, kdy je jeho procentuální vliv malý, má na náš život zásadní vliv. Jenže štěstí má na naše životy mnohem větší vliv, než si většina lidí připouští.

Faktory závisející na štěstí/náhodě

V předchozím článku jsem psal, že jsou vlastnosti společnosti nerovnoměrně distribuované, což znamená, že v ní jsou asymetrické vztahy a v simulacích výše vyšlo, že je potřeba štěstí. Jenže to byla teorie. Štěstí v nich fungovalo v podstatě jako čistě matematický koeficient schopností a úsilí.

Úsilí (plus případně talent) * vážený koeficient (štěstí) = výsledek určující celkové pořadí.

Co ale znamená štěstí v praxi? Kde a jak člověk může mít v životě štěstí, které mu dá výhodu nad ostatními?