Peter Thiel – Od nuly k jedné

Autor Peter Thiel Vám vysvětlí jeho naprosto netradiční pohled na to, jakým způsobem uvažovat, pokud chcete podnikat.

Peter Thiel je jedním ze zakladatelů PayPalu a vůbec prvním externím investorem Facebooku. V současné době je členem jeho představenstva a věnuje se především venture capitalu (VC), což je vyhledávání nadějných firem a startupů, za účelem investice do nich.

Na následujících stránkách se dozvíte:

· Jak je definován pokrok

· Proč je v podnikání důležitější tvořit než kopírovat

· Jestli preferovat konkurenci nebo monopol

· Proč jsou důležitá tajemství

· Jak moc je důležitý marketing

· Na jaké otázky se zeptat před založením firmy

Každý moment se v byznysu stane pouze jednou. Další Bill Gates nevymyslí operační systém. Další Sergei Brin nebo Larry Page nevymyslí vyhledávač a další Mark Zuckerberg nevytvoří sociální síť. Pokud chcete tyto lidi kopírovat, neučíte se od nich. Samozřejmě, že je jednodušší zkopírovat model, než vytvořit něco nového. Dělání toho, co už víme, jak udělat, nás dostane od 1 → n, ale pokaždé, když vytvoříte něco nového, dostanete se od 0→1. Proces vytvoření je jedinečný, stejně jako moment vytvoření a výsledkem je něco nového a zvláštního. Pokud firmy nezačnou investovat do složitého úkolu vytváření něčeho nového, neuspějí bez ohledu na to, jak velké zisky dnes mají.

Co je to budoucnost?

V nejjednodušším smyslu je budoucnost soubor všech momentů, které se teprve mají stát. Budoucnost ale můžete brát také přeneseně jako něco, co nastane, když bude realita vypadat jinak, než jak vypadá současný stav.
V tomto smyslu, pokud se v naší společnosti nic nezmění a nic nevymyslí sto let, budoucnost je sto let vzdálená. Když mluvíme o budoucnosti, většina z nás si představuje budoucnost pokroku. Tento pokrok může mít dvě podoby. Horizontální neboli extenzivní, což znamená kopírování věcí, které fungují- cesta od jedné k n a vertikální neboli intenzivní pokrok, kterým se posunete od nuly k jedné. Ten je těžší si představit, protože vyžaduje vytvoření něčeho, co ještě nikdy nikdo neudělal. Pokud vezmete psací stroj a uděláte jich dalších sto, pak jste učinili horizontální pokrok. Pokud místo psacího stroje vytvoříte textový editor, udělali jste vertikální pokrok a vlastně jste zapříčinili konec psacího stroje.

V globálním měřítku je horizontální pokrok globalizace, kdežto vertikální pokrok je technologickým pokrokem.

Klíčová otázka

Existuje opoziční otázka: V jaké důležité pravdě s vámi souhlasí velmi málo lidí?
I když to zní jednoduše, je velmi obtížné na ni odpovědět. Proč?

· Musíte totiž vědět něco, co neví úplně každý, protože to, co ví každý, tedy především to, co Vás učí ve škole, na tom se všichni shodují.

· Každý, kdo se na tuto otázku snaží odpovědět, musí říct něco, co je nepopulární.

· Musíte mít pravdu.

Odpověď na opoziční otázku se nazývá opoziční pravda.

Jaká je autorova odpověď na opoziční otázku uvedenou výše?

Většina lidí a firem si myslí, že pokrok leží v globalizaci. Autor si však myslí, že pokrok technologie a posun od nuly k jedné je důležitější.

Pokud si Vy sami myslíte něco, v čem s Vámi většina lidí nesouhlasí, nic si
z toho nedělejte. To, že je většinový názor špatný, lidé zjistí vždy až
v momentě, kdy je vyvrácen. Masově rozšířenému běžnému názoru, který je vyvrácen, se říká „bublina“, a pokud svému názoru opravdu věříte a myslíte si, že disponujete opoziční pravdou, neměl by být velký problém na ní vydělat.

Bubliny

V devadesátých letech převládala jedna velká myšlenka: Internet bude velký. Spousta internetových firem ale měla velmi podobné nápady a žádné jiné. Žádný sektor ale nikdy nebude tak důležitý, aby vám stačilo jen být jeho součástí na to, abyste vybudovali skvělou firmu. Proto dochází k bublinám, přeceňování firem a následnému kolapsu trhu.

Dělání něčeho jiného, než dělá zbytek trhu, je proto užitečné pro společnost. Nejlepší projekty jsou většinou přehlíženy, protože se věnují něčemu důležitému, co ale nikdo jiný ani nezkouší řešit.

Co je startup?

Abyste byli schopni vytvářet věci, potřebujete další lidi, ale nesmí jich být příliš mnoho, abyste je vytvářet mohli. Startup je největší skupina lidí, kterou můžete přesvědčit o plánu k vytvoření odlišné budoucnosti.

Podnikatelská verze opoziční otázky zní: Jakou cennou firmu nikdo nebuduje? Mít cennou firmu ale neznamená mít firmu, která prostě jen vytváří hodnotu. To nestačí. Cenná firma vytváří hodnotu, ale navíc také dokáže část hodnoty zachytit pro sebe.

Dokonalá konkurence vs. Monopol

Ekonomie používá tyto dva termíny, aby popsaly v podstatě dvě extrémní podoby situace na trhu. Dokonalá konkurence nastává, když trh dosáhne equilibria – rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Pod diktátem dokonalé konkurence ale z dlouhodobého hlediska žádná firma nevytváří ekonomický zisk.

Opakem dokonalé konkurence je monopol. Tam, kde dokonalá konkurence nutí prodávat pod tlakem trhu, monopol vlastní celý trh, takže produkuje v kombinaci množství a ceny, která maximalizuje zisk.

Pro ekonoma vypadá každý monopol stejně, ať už nelegálně likviduje oponenty, zajišťuje si státní pobídky a dotace, nebo se dostane na vrchol legálně, skrze inovaci. Tato kniha se nebude zmiňovat o těch nelegálních, ale o firmách, které nabízejí tak dobré produkty a služby, že jim žádná jiná firma nemůže konkurovat a nabídnout podobně dobrý produkt. Skvělým příkladem je Google. Američané mytizují konkurenci a myslí si, že zachraňuje svět od front na základní potraviny, ale kapitalismus a konkurence jsou protiklady. Kapitalismus se zaměřuje na hromadění kapitálu, který je ale pod vlivem dokonalé konkurence „odkonkurován“ pryč. Lekce pro podnikatele je zde jasná: Pokud chcete vytvořit a zachytit trvající hodnotu, nevytvářejte byznys s nerozlišitelnou komoditou.

Jak rozlišit firmu, která je monopolem a firmu, která je účastníkem konkurenčního boje?

Firmy, které jsou monopoly a firmy, které jsou pod vlivem konkurence, samy o sobě mluví jinak. Monopoly se samy sebe snaží chránit, protože vytahování se o jejich velikosti a postavení na trhu by jim nepřineslo nic dobrého – audity, zkoumání, útoky. Proto se snaží zvětšit význam svých zdánlivých konkurentů. Co na tom, že Google používá k vyhledávání 64% lidí, Bing 20,4% a Yahoo 12,7%. Google sám sebe nedefinuje jako firmu s nadpolovičním podílem na trhu vyhledávačů. Prezentuje se jako reklamní firma, která má celosvětový podíl na tomto trhu 0,24%, což je od monopolu velice vzdálené číslo.

Na druhou stranu firmy, které se ocitají uprostřed konkurenčního boje o sobě mluví nadřazeně: „Jsme tak daleko před konkurenty, že jsme sami ve vlastní lize.” Navíc své dominance dost často dosahují tím, že svůj trh definují velice úzce. Pokud vlastníte jedinou restauraci s britskými specialitami ve městě, pak v tomto městě zdánlivě nemáte konkurenci. Toto je ale chybná definice, protože Vaší konkurencí jsou všechny restaurace ve městě, a dokonce i ty v přilehlých městech. Nejen ty, které si určíte definicí tak, aby byl Váš podíl na trhu největší.

Konkurenční prostředí tlačí lidi a firmy ke krutosti a smrti. Monopoly jsou jiné. Protože se nemusejí starat o konkurenci, mají volnost k tomu starat se o své zaměstnance, produkty a dopad na celý svět. Motto Googlu: “Nebuď zlo”, je sice na jednu stranu marketing jejich značky, na druhou stranu ale ukazuje, jakým směrem se tyto firmy ubírají. Berou etiku seriozně proto, aby neohrozily jejich vlastní existenci.

V podnikání jsou peníze buď důležité, nebo jsou vším. Monopolisté si mohou dovolit přemýšlet o jiných věcech, ostatní nikoliv.

Monopol je tedy dobrý pro všechny uvnitř firmy. Je ale dobrý také pro ty, kdo jsou mimo ni?

Pokud by svět zůstal neměnný, monopol by nebyl dobrý, protože by se proměnil v pouhého výběrčího renty. Pokud byste zahnali trh do kouta, pak byste mohli zvýšit cenu a nikdo by neměl jinou možnost než kupovat od Vás. Naštěstí je ale svět, ve kterém žijeme, dynamický. Kreativní monopolisté dávají svým zákazníkům více možností tím, že světu přidávají celé kategorie hojnosti. Nejen, že jsou monopoly dobré pro zbytek světa. Jsou navíc mocnými motory, které ženou pokrok a dělají svět lepším. Vědí to dokonce i vlády. Jedno jejich oddělení sice monopoly potírá- ty nelegální, ale jiné oddělení pomáhá vytvářet ty legální- skrze patentový úřad.

Pokud by monopoly měly tendenci zadržovat pokrok, byly by nebezpečnými a měli bychom právo na to jim odporovat. Historie pokroku je ale historií lepších monopolů, které nahrazovaly ty, které usnuly na vavřínech. Monopoly pohánějí pokrok, protože příslib roků nebo desetiletí zisků vytváří silnou motivaci k inovování. Díky těmto ziskům jsou pak schopny dlouhodobě plánovat a financovat rozsáhlé výzkumné projekty, o kterých si mohou ostatní firmy nechat jen zdát.

Pokud se Vaše odvětví nachází v konkurenčním equilibriu, pak to, že Vaše firma nepřežije, nebude pro svět nic znamenat. Některý z Vašich konkurentů bude vždy připrven na to zaujmout Vaše místo. Každý nový výtvor, nula, za které se stane jednička, ale zaujímá místo daleko od equilibria a ve skutečném světě daleko od ekonomické teorie je úspěch každého podniku závislý především na tom, že dokáže vyprodukovat něco, co ostatní ne.

Burza zdánlivě nemusí dávat smysl, ale existuje způsob, kterým se na ni podívat a pochopit ji. Jak to že, když Twitter vstoupil v roce 2013 na burzu, byl 12x cennější než noviny New York Times, které v roce 2012 vydělaly 133 milionů dolarů, zatímco Twitter skončil ve ztrátě? Protože New York Times v papírové podobě nejspíš nepřežije 21. století, kdežto Twitter má potenciál generovat zisky i v daleké budoucnosti. Zjednodušeně řečeno, to, nakolik si trh cení společnosti, je součet všech peněz, které je firma v budoucnu schopna vydělat.

Co odlišuje monopoly od firem, které podléhají konkurenci?

Přestože je každý monopol trochu jiný, většina z nich má společné znaky: technologii podléhající vlastnickým právům, síťový efekt, škálovatelnost a silnou značku.

Technologie podléhající vlastnickým právům

Je to asi nejvýznamnější výhoda, kterou firma může mít, protože to činí Váš produkt velice obtížně zkopírovatelným, nebo ještě lépe zcela nezkopírovatelným. Jako příklad lze uvést vyhledávací algoritmus Google. Abyste získali monopolistickou výhodu, technologie, na které je produkt nebo služba postavená, musí být navíc alespoň desetkrát lepší než její nejbližší konkurent. Cokoliv menšího bude vnímáno jako drobné vylepšení a bude těžké prodat, zvlášť pokud je Váš trh již zaplněn. Nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout tohoto desetinásobného vylešení, je tak vytvořit něco úplně nového.

Síťový efekt

Síťový efekt dělá produkt užitečnějším tím, že ho využívá více lidí. Pokud jsou všichni Vaši přátelé na Facebooku, dává smysl se připojit právě na něj. Síťový efekt může být velice mocný, ale nikdy jej plně nevyužijete, pokud se nestane cenným jeho prvním uživatelům, dokud je síť ještě malá.

Firmy, které chtějí využívat síťového efektu, tak musejí paradoxně začít na velice malých trzích, které užitkem svého produktu ovládnou.

Škálovatelnost

Monopoly se stávají silnějšími spolu s tím, jak se stávají většími. Fixní náklady na vytvoření produktu mohou být rozprostřeny přes čím dál větší množství prodejů. Tohoto efektu si mohou užívat obzvláště softwarové startupy, protože cena za vytvoření další kopie produktu se blíží nule. Dobrý startup by měl mít potenciál pro škálování zabudován ve svém prvotním designu.

Silná značka

Značka Vaši firmu dělá nezaměnitelnou. Pokud ji uděláte dostatečně silnou, může se změnit v monopol a udělat z Vaší firmy kategorii samu pro sebe. Podívejte se například opět na Google. Slovo vygooglovat dnes znamená najít přes internetový vyhledávač. Yahoo, Bing ani jiní konkurenti na poli internetových vyhledávačů se ničím podobným pyšnit nemohou.

Pokud zvládnete do svého produktu zabudovat všechny čtyři znaky, které mají monopoly společné, máte dobře nakročeno. Nicméně abyste monopol skutečně mohli vybudovat, potřebujete si správně vybrat trh, který bude pro Váš produkt klíčový a expandovat s jasnými úmysly.

Ideální cílový trh pro startup je malá skupina určitých lidí koncentrovaných na jednom místě a obsluhována buď málo nebo vůbec žádnými konkurenty. Jakýkoli velký trh je špatnou volbou a pokud se na tomto trhu vyskytuje konkurence, je volba ještě horší.

Jakmile ovládnete tento malý trh, je na čase opatrně expandovat do dalších trhů.

Možná jste slyšeli o výhodě, kterou získá ten, kdo se na určitý trh zaměří jako první. Tím můžete získat významnou část trhu, zatímco konkurenti budou mít problémy s tím vůbec začít. Být první by ale měla být taktika, která Vám pomůže splnit určitý cíl, nikoliv cíl samotný. Na čem ale opravdu záleží je generování příjmů v budoucnosti, a tak být první není žádná výhoda, pokud na trh přijde firma, která Vás z prvního místa sesadí. Většinou je nejvýhodnější být firmou, která udělá poslední velký krok (opět se můžete podívat na Google vs. Yahoo) a bude si moct užívat spousty let monopolistických zisků.

Prodat svou firmu, či nikoliv?

Zakladatelé prodávají své firmy jen ve chvíli, kdy už nemají konkrétní vizi, kam je posunout a v tom případě kupující pravděpodobně přeplatil. Zakladatelé, kteří mají jasné a dlouhodobé plány, neprodávají, což znamená, že kupující pravděpodobně nenabídnul dost.

Tajemství

Všechny dnes běžné nápady byly kdysi neznámé a nepředpokládané. Vzpomeňte si na opoziční otázku, která byla zmíněna na začátku: V jaké důležité pravdě s vámi souhlasí velmi málo lidí? Pokud již rozumíme všemu, čemu se rozumět dá, všechny nápady byly vymyšleny a všechno již bylo vytvořeno, pak na ni nejsou dobré odpovědi. Opoziční myšlení nedává smysl, pokud na světě neexistují tajemství, která je třeba objevit.

Odpověď na podnikatelskou verzi této otázky: “Jakou cennou firmu nikdo nebuduje?”, je pak také tajemstvím. Něco důležitého a neznámého, složitého, ale proveditelného. Pokud existuje mnoho tajemství, která čekají na objevení, pak čekáme také na založení mnoha firem, které změní svět.

Dnes se bohužel potýkáme s tím, že společnost přestává věřit v tajemství. Věří v to, že všechny složité problémy již byly vyřešeny a zbývají buď ty jednoduché, nebo ty, které vyřešit nelze.

K tomu také přispívají čtyři společenské trendy. Prvním z nich je odměňování za to, že postupujete v drobných krocích, a to již od školních let. To, že se naučíte něco, co po Vás (zatím) nikdo nechce, pro Vás nemá žádnou přidanou hodnotu. Proto také akademici publikují více jednodušších prací namísto toho, aby se snažili o posouvání hranic lidského vědění velkými projekty.

Druhým trendem je odpor k riskování. Lidé se bojí tajemství, protože se nechtějí plést. Už z definice vyplývá, že tajemství nebylo objeveno, nebo nebylo schváleno většinou. Pokud je Vaším cílem nikdy neudělat chybu, pak byste rozhodně neměli hledat tajemství. Už ta představa, že jste v tom hledání sami, i když máte pravdu a zasvěcujete život něčemu, v co nikdo jiný nevěří, je těžká. Představa, že jste v tom sami a pravdu nemáte, může být nesnesitelná.

Třetí trend je uspokojení. Společenské elity mají největší svobodu a schopnost objevovat nové myšlení, namísto hledání nových tajemství se ale spokojují s vybíráním poplatků za to, co již bylo vytvořeno. Každý podzim děkanové prestižních škol předstupují před studenty se zprávou: “Jste tady, dokončete tuto školu a už se nemusíte nikdy strachovat, máte vyřešený život.” Tohle je ale pravda nejspíš jen tehdy, když tomu nevěříte.

Posledním trendem je plochost. Tím jak postupuje globalizace, vnímáme svět jako jednotvárný, vysoce konkurenční trh. Tím, že všichni mají prakticky identický přístup k informacím, se naskýtá pesimistický dotaz: “Pokud by bylo možné objevit nebo vytvořit něco nového, nebylo by to již vytvořeno někým chytřejším a talentovanějším než jsem já?“ Tyto pochyby mohou odradit lidi od toho, aby ve světě, který se zdá moc velkým na to, aby jedinec mohl přispět něčím unikátním, tajemství vůbec začali hledat.

Co udělat s objevenými tajemstvími?

Pokud nemáte perfektně běžné názory, jen vzácně je dobré lidem říkat všechno, co víte. Tak komu se s nimi svěřit? Jen těm, kteří o něm bezpodmínečně vědět potřebují. Existuje zlatý střed mezi tím říct všem a neříct nikomu- říká se mu firma. Nejlepší podnikatelé vědí, že každá skvělá firma je vybudována okolo tajemsví, které je schováno před ostatními. Skvělá firma je konspirací ke změně světa.

Důležité tipy

Každá firma je jedinečná, ale existuje pár věcí, které musí každá z nich udělat správně. Co pokazíte při zakládání firmy, nemůžete opravit. Například pokud si vyberete špatné partnery nebo zaměstnáte špatné lidi, může firma dojít až na pokraj zhroucení, aby se vůbec něco začalo opravovat.

Nejdůležitější je vybrat si správného obchodního partnera. Optimismus na začátku každého vztahu je nevyhnutelný, ale konflikt zakladatelů je podobně ošklivý jako rozvod.

Každý Váš zaměstnanec by měl být zaměstnaný na plný úvazek. Občas se vyplatí udělat výjimku z tohoto pravidla, například v případě účetní nebo právníka, ale pokud ostatní nevlastní opce nebo neberou pravidelnou výplatu, nejsou s vámi na stejné lodi na sto procent. Budou zaměřeni na to získat krátkodobou hodnotu namísto toho, aby vám pomáhali vytvořit větší hodnotu v budoucnosti. Proto najímání konzultantů nefunguje.

Aby byli lidé oddaní firmě, musejí být také dobře zaplaceni. Pokud existuje nějaká spojitost mezi úspěchem firmy a platem ředitele, pak čím má ředitel nižší plat, tím lépe si obvykle firma vede. Nejde mu totiž o bránění současného stavu firmy a jeho vysokého platu, ale o celkové zvýšení hodnoty firmy. Pokud ale CEO nebere nejméně ze všech, pak by měl brát alespoň přiměřenou částku, která bude představovat platový strop pro všechny ostatní zaměstnance.

Jakákoliv forma peněz je více o přítomnosti než o budoucnosti. Na druhou stranu mají startupy mocný nástroj k tomu, aby všichni smýšleli v dlouhodobém horizontu: podíl ve firmě. Lidé často podíl ve firmě nechtějí: není tak lehce směnitelný, je vázán na jednu konkrétní společnost, a pokud tato společnost neuspěje, stane se bezcenným. Právě proto je ale také tak účinným nástrojem. Každý, kdo dá přednost podílu ve firmě před penězmi, uvažuje v dlouhodobém horizontu a o závazku k firmě.

Jak určovat zodpovědnost?

Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je udělat každého zodpovědným za jedno jediné kritérium, podle kterého bude hodnocen. Lidé si potom nezasahují do svých zodpovědností, a především o ně nesoutěží.

Firemní kultura

Spousta firem žije v přesvědčení, že když najmou dekoratéra kanceláří, který vylepší prostředí, HR konzultanta, který upraví Vaše interní směrnice a nebo specialistu na tvorbu značky, který by jí měl dodat šmrnc, vznikne neodolatelná cool firma se skvělou kulturou, což je ale velice vzdálené od pravdy. Firemní kultura ale neexistuje bez firmy samotné, takže firmy nemají kulturu, ale samy jsou kulturami. Startup je tým lidí, který má misi a kultura je to, jak to mezi nimi vypadá. Vzhledem k tomu, kolik v práci trávíte času, byste jej měli trávit s lidmi, se kterými si rozumíte. Pokud je tomu jinak, nedává to ani emocionální ani logický smysl.

Nábor nových zaměstnanců

Přijímání nových zaměstnanců je klíčovým prvkem ve firemní strategii. Bez kvalitních lidí se nikam neposunete. Nejde jen o to, aby to byli lidé profesionálně zdatní, ale aby také dobře pracovali s ostatními zaměstnanci. Prvních pár lidí u Vás bude pracovat kvůli tomu, že dostanou zodpovědnost, kterou chtějí, popřípadě velký podíl. Důležitou otázkou, na kterou si odpovědět, je ale proč by se k Vám měl připojit dvacátý zaměstnanec. Talentovaní zaměstnanci Vaši firmu totiž nepotřebují a mají spoustu možností, kde pracovat. Možná ještě přesnější otázka je: „Proč by k vám měl jít pracovat člověk, který by mohl pracovat pro Google a mít větší plat i prestiž?“ Jediná správná odpověď je specifická právě pro Vaši firmu, takže ji nikde nevyčtete. Dá se ale zobecnit.

Ve skutečnosti existují dva důvody.

První se týká Vaší mise: Protože pracovat na Vašem projektu je přesně to, po čem Váš potenciální zaměstnanec touží.

Druhý důvod se týká Vašeho týmu: Protože pracovat s týmem lidí, který zaměstnáváte, bude perfektní. Startupy mají omezené zdroje a malé týmy, takže musejí pracovat co nejrychleji a nejefektivněji, aby přežily, a to je jednodušší, pokud všichni sdílejí chápání světa. Startupy mnohdy připomínají kulty. Jejich členové se stýkají především mezi sebou a zanedbávají kvůli tomu své rodiny i ostatní přátele.

Rozdíl mezi startupem a kultem je však v tom, že kult se v něčem fanaticky plete, kdežto startup má fanatickou pravdu ohledně něčeho, čeho si vnější svět nevšiml.

Je reklama důležitá?

Reklama funguje a funguje úplně na každého. Takže ano, je velice důležitá. Můžete si myslet, že jste výjimka, že Vaše preference jsou autentické a reklama funguje pouze na ostatní. Musíte si ale uvědomit, že ne vždy jde o zjevnou snahu prodat, ale o to zanechat ve Vašem podvědomí jemné dojmy, které Vás později přimějí ke koupi. Každý, kdo si toto neuvědomuje, je náchylný k tomu být dvojnásobnou obětí reklamy.

Všichni ale podceňují prodej a reklamu kvůli potřebě ji neustále skrývat. Každý by měl nejraději produkt tak dobrý, že se prodá sám. To je ale bohužel utopie. Pokud máte skvělý produkt, ale nepřišli jste na to, jak jej prodat, máte špatný byznys.

Skvělý prodej a distribuční plán může vytvořit velmi silnou firmu i monopol, naopak to ale neplatí. Bez ohledu na to, jak máte dobrý produkt i přesto, že skvěle zapadá do návyků uživatelů a každý, kdo jej zkusí, jej chce, musíte jej podporovat silným distribučním plánem. Výzvou není udělat jeden nějaký konkrétní obchod, ale vytvoření procesu, kterým prodejní tým přiměřené velikosti zvládne rozšířit povědomí o produktu mezi širokou veřejnost.

Nejde ale jen o prodej Vašeho produktu. Musíte také prodat Vaši firmu zaměstnancům a investorům. Prodat firmu mediím je pak nezbytnou součástí k tomu, abyste ji prodali komukoliv jinému. Stejně jako není jisté, že lidé budou kupovat lepší produkt, protože je lepší, není jisté, že budou obdivovat Vaši firmu bez PR strategie. Byť se totiž Váš produkt bude prodávat velmi dobře, pokud pro Vás bude chtít pracovat perspektivní zaměstnanec, bude velmi záležet i na tom, co najde, když zadá název Vaší firmy do Google.

Sedm otázek, na které si musí každý zakladatel odpovědět:

1. Otázka technologie- dokážete vytvořit zcela zásadní, novou technologii, která dokáže trh obrátit vzhůru nohama? Aby se Vám to povedlo, musíte vytvořit něco desetkrát lepšího než nabízí současný trh.

2. Otázka načasování- Je teď správný čas na to začínat právě tuto firmu?

3. Otázka monopolu- má firma potenciál stát se monopolem? Zákazníci neřeší jakou technologii budete používat, ale jestli vyřeší jejich problémy. Pokud nedokážete monopolizovat unikátní řešení pro malý trh, uvíznete v nelítostné konkurenci.

4. Otázka lidí- mám správné lidi v týmu? Nikdy například neinvestujte do technologických firem, jejichž CEO chodí v obleku. Nejlepší prodej je skrytý a není nic špatného na tom, že CEO umí prodávat. Nepotřebujete ale, aby vypadal jako prodejce.

5. Otázka distribuce- existuje způsob, který zajistí efektivní distribuci?

6. Otázka odolnosti- bude Vaše pozice na trhu ubránitelná za deset nebo dvacet let v budoucnosti?

7. Otázka tajemství- identifikovali jste unikátní přiležitost, kterou ostatní nevidí?

Závěr

Lidstvo potřebuje další zakladatele. Měli bychom být více tolerantní k těm, kteří jsou zvláštní nebo v některém směru extrémní. Potřebujeme totiž neobvyklé jedince, kteří dokážou firmy vést za hranici drobného zlepšování. Lekcí pro zakladatele budiž to, že jejich prominenci a obdiv si nikdy nebudou moct užít, aniž by ji postupně vyměnili za jejich notoričnost a démonizaci. Měli by tedy být opatrní. Nad to by neměli přeceňovat vlastní sílu jednotlivce.

Zakladatelé nejsou důležití proto, že jsou jediní, jejichž práce má hodnotu, ale protože mohou být schopni dostat z každého v jejich firmě to nejlepší. Měli by si uvědomit, že nikdo z nich to nedokázal sám bez ohledu na ostatní. Pokud začnou věřit v jejich takřka božskou soběstačnost, neznamená to, že jsou silnými jedinci, ale že jsou lidmi, kteři zaměnili obdiv davu a pravdu. Největším nebezpečím jsou zakladatelé, kteří uvěří vlastnímu mýtu natolik, že ztratí hlavu.

Nezapomeňte:

· Ptejte se neustále v jaké důležité pravdě s vámi souhlasí velmi málo lidí?

· Startup je největší skupina lidí, kterou můžete přesvědčit o plánu k vytvoření odlišné budoucnosti.

· Odpověď na podnikatelskou verzi opoziční otázky: „Jakou cennou firmu nikdo nebuduje?”, je tajemstvím. Něco důležitého a neznámého, složitého, ale proveditelného. A protože existuje mnoho tajemství, která čekají na objevení, pak čekáme také na založení mnoha firem, které změní svět.

· Nejdůležitější je vybrat si správného obchodního partnera.

· Většina Vašich zaměstnanců by měla být zaměstnána na plný úvazek.

· Reklama funguje a funguje úplně na každého.

· Pokud máte skvělý produkt, ale nepřišli jste na to, jak jej prodat, máte špatný byznys