Vzhledem k množství a roztříštěnosti mých aktivit jsem kapituloval a přiznal si, že není možné všechno ujezdit veřejnou dopravou, a to to má jeden důsledek, kterému jsem se bránil 36 let. “Utrpěl” jsem auto. Samozřejmě si myslím, že pro mě bude mít více pozitiv než negativ, ale to neznamená, že jsem z toho nadšený. Navíc mi během prvního tisíce kilometrů mi došla jedna věc – skoro každá pokuta, kterou dostanu, bude k nas… štvání.
Aby bylo jasno, nemám problém s pokutou jako takovou. Auto se velmi jednoduše může proměnit ve zbraň a podle mě by mělo být podmínkou k získání řidičáku absolvování psychotestů. Ja totiž nejsem příliš velký zastánce aut. Respektive – auta jsou potřeba, ale nebetyčně mě štve totalitní smýšlení, že kdo má auto, ten je pán, všechno a všichni by se autům měli přizpůsobovat a parkování by mělo být zdarma, a pokud se odehrává na chodníku, není to zas takový problém, když to auto jde obejít po silnici, která není moc rušná.
Ale tak nějak se snažím vyrovnat s tím, jak lákavě je dopravní systém nastaven a zároveň vás může perzekuovat za to, do čeho vás nalákal.
Neoblomné a nahodilé systémy
Neoblomný systém je ten, ve kterém není moc kam uhnout – například když si půjčujete knihy v knihovně, víte, že když například knihy zapomenete včas vrátit nebo nějakou z nich polejete, dostanete pokutu a naštvaní můžete být maximálně na sebe.
U přestupků a trestných činů v normálním životě, pracujeme s tím, že pokud nechceme žít v policejním státě, části lidí jejich prohřešky projdou, protože je nikdo nechytí, a když vás chytí, tak jste nejen porušili zákon, ale měli jste taky smůlu.
Ale u řízení auta by prakticky všechna pravidla mohla být dodržována, aniž by byl každý druhý člověk policista. Ale neděláme to. Naopak jsme se kolektivně rozhodli, že sice máme zákony takové, jaké jsou, protože je dobré je mít takto, ale velmi tolerujeme jejich porušování. Respektive s ním spíše počítáme.
Vezměte si rychlost jízdy. Stačilo by dát radar u každého vjezdu do obce a měření průměrné rychlosti u každého exitu dálnice spolu se čtením SPZ, aby bylo zřejmé, jaký úsek se měří a nebylo by co řešit. Neříkám, že jsem zastáncem tohoto opatření, ale hear me out. Ona je maximální povolená rychlost tak nějak v rozporu se šalamounsky nastaveným systémem dálničních jízdních pruhů. Pokud je maximální povolená rychlost 130 km/h, neměl by být problém jet v levém pruhu například 132 km/h a být v klidu. Ale když to zkusíte, vytvoří se za vámi kolona blikající a troubící, a když vás uvidí policie dostanete pokutu.
Proč, když jedete podle rychlostních předpisů? Aby nebylo nutné zvyšovat rychlost pro jednotlivé jízdní pruhy, jsou prostřední a levý pruh “předjížděcí” a nesmíte v nich jet, pokud vás někdo chce předjet, i když svou rychlostí porušuje zákon. Takže když v něm pojedete povolenou rychlostí, dostanete pokutu, ale tu zároveň dostanete, i pokud v něm pojedete nějak výrazně rychleji, když v něm budete předjíždět auta, která v pravém pruhu jedou 130 km/h. Go figure.
Pružnost systému
Já samozřejmě chápu, že je potřeba zachovat pružnost systému, protože se někdo třeba potřebuje někam dostat za nižší než obvyklý čas a tedy potřebuje jet rychleji. Ale na druhou stranu zcela prokazatelně porušují zákony všichni kolem vás kromě kamioňáků, kteří mají karty, které jim všechno zaznamenávají a pokuty jsou velmi vysoké a obživu ohrožující. A to pak člověka opravdu pokuta naštve, protože jel policejní Passat zrovna za ním a změřil ho, když přitom před ním ujížděly do dáli tři jiná auta, která ale pokutu nedostanou.
Ano, je zcela logické, že stačí dodržovat předpisy a pokutu nedostanete. Ale mně nejde o to, že ji já dostanu. Ale že pokutu dostane ze všech hříšníků jen ten největší smolař.
Jak si myslíte, že by se pokuty měly řešit? Měli bychom zařídit automatizaci pokut? A jak to udělat lépe, aby třeba v množině hříšníků nedostávali pokutu jen ti největší smolaři? Nemělo by třeba pokutu mělo dostávat 10 % největších porušení rychlosti? Nebo se prostě mám smířit s tím, že jednou za pár měsíců nebo let budu mít smůlu, pokutu dostanu a pak zase budu mít (s největší pravděpodobností) zase klid?
Ondřej



